Jdi na obsah Jdi na menu
 


TJ Lokomotiva od 1948 do 1995

 

„Krnovský oddíl zápasu patří mezi nejstarší sportovní oddíly v Krnově. Vznikl v roce 1948 při TJ Sokol Kostelec a u jeho kolébky stáli Arnošt Stoklasa a Petr Lev. Zájemci o zápas se zpočátku scházeli na zahradě pana Stoklasy. Trénovali na trávníku, později na starých madracích, vrcholem komfortu byla vyřazená stanová plachta. První veřejné utkání se uskutečnilo v roce 1949 ve Slezském domově. Oddíl měl tehdy 12 členů, 10 dorostenců

a 2 muže. Další desetiletí přinesla řadu úspěchů na domácím i mezinárodní poli, ale také stagnace oddílu, zejména ve chvílích kdy se úspěšná družstva rozpadla kvůli nástupu jejich členů na základní vojenskou službu.“

(Krnovské listy č.11)

 

TJ Lokomotiva Krnov má své počátky v TJ Sokol Kostelec, který byl založen v roce 1946. Po dvou letech (1948) vzniká oddíl zápasu. Málokterý oddíl začínal s tak primitivními podmínkami svou činnost. Je proto obdivuhodné, že se může za celou dobu trvání vykázat tak úspěšnou činností a representační jednoty města i kraje. Proto patří dík všem, kteří stáli  kolébky tohoto oddílu, ať již činovníci nebo aktivní zápasníci. Dík patří i všem, kteří přebírali štafetu a přes veškerá úskalí svou obětavou prací a nevšedním nadšením pokračují v úspěšné činnosti.

Z pohledu dnešních podmínek je téměř neuvěřitelné, že by mohl vzniknout oddíl, který nemá nejzákladnější podmínky pro svou sportovní činnost. Co ale vše neudělá nadšení, obětavost a vytrvalost.

První zmínky o zápasu se objevují ve sportovní veřejnosti v roce 1948, i když nelze vyloučit, že se dělo i o něco dříve. U kolébky oddílu stáli dva nadšenci: Arnošt Stoklasa a Petr Lev.

Zájemci se scházeli na zahradě pana Stoklasy. Nevadí jim, že není vybavení ani místnost. Trénuje se na trávníku a teprve později se objevuje starší madrace a ještě později se vrcholným vybavením stává plachta ze starého stanu. Nacházejí pochopení v Ostravě, odkud k přátelským utkáním mají vypůjčené žíněnky i starší dresy.

Rok 1950 se vyznačoval pravidelnými tréninky dvakrát týdně. Během roku se uskutečnilo šest přátelských utkání, ve kterých se získávaly první zkušenosti. Do oddílu přicházejí noví zájemci.

V roce 1952 dostává konečně oddíl žíněnky a tím odpadají starosti s vypůjčováním od jiných oddílů. Dochází však k dalšímu odchodu chlapců do výkonu vojenské služby a tím k značnému omezení účasti na závodech. Přes tyto nemalé potíže oddíl získává první tituly: dorostenecký mistr ČSR Břožek a Didimovský.

Rok 1954 – 1957 je obdobím, kdy oddíl je v klidu, vykazuje sice statisticky, ale je bez činnosti. Kritická situace nastala vnitřními rozpory a postupným odchodem borců na vojnu. Upadla i péče o pracovní zálohy, kdy byl stále zájem o zápas a vzpírání.

 

 

Po čtyřleté přestávce opět započala činnost pod vedením Arnošta Stoklasy. Oddíl vykazuje dvacet šest členů. Trénovalo se však pouze jednou týdně.

Rok 1959 znamená již počáteční výkonnostní obrat. Vedle Stoklasy se zapojuje do trenérské práce Vojtěch Dudek. Do oddílu se vracejí řečtí chlapci, kteří výkonnostně kulminují. V krajském přeboru se stali přeborníky Stambulidis, Miovský, Karajanis.

V dalších dvou letech 1961 – 62 se projevují první výsledky usilovné trenérské práce. Soutěží družstvo dorostu a mužů. Pro rok 1961 získává titul krajského přeborníka Didimovský a Dudek a obě družstva si udržela své postavení v soutěži. Oddíl organizoval Mistrovství ČSR v zápase řecko-římském i ve volném stylu v Krnově, kde se Didimoský umístil na 3.místě. V dalším roce 1962 si družstvo mužů zajistilo účast v II.lize a dorostenci v krajském přeboru II.třídy.

Období 1966 – 1968 je ve znamení posledního vzestupu, kde se projevují výsledky započaté práce již v předchozích létech. Přeborníkem ČSSR se stal dorostenec Chromík, Zapletal a Staníček. Do družstva juniorských reprezentantů ČSSR byli pro rok 1967 zařazeni naši odchovanci: Gemela, Nepustil, Sedlařík a Staníček.

V dalším roce 1971 pokračovala stagnace oddílu. Do probíhajících soutěží zasahovali pouze jednotlivci. Registrováno bylo třináct dospělých a dvanáct dorostenců. Během roku odešli dva dorostenci do vojenské školy, zvlášť citelný byl odchod Šaňáka, který dosahoval pěkných výsledků. Tréninky vedl Sedlařík, trénovalo se nepravidelně. Čuřík vedl zájmový kroužek žáků v pionýrském domě.

V roce 1972 se podařilo ukončit stagnaci oddílu. V celokrajském hodnocení oddílů byl oddíl Lokomotivy Krnov vyhodnocen jako jeden z nejlepších.

Tento trend pokračuje i v roce 1976. Na krajském přeboru mladšího dorostu za účasti sedmi družstev odvážejí dorostenci 1. místo a jedenáct přebornických titulů. Objevují se

i nadějní jednotlivci: Kryštofek, Drmola, Jaško, Keclík, Šrek a Sýkora. Mladší žáci vybojovali šest krajských přebornických titulů a přibývají nová jména. V přeboru ČSR za účasti dvaceti tří oddílů vybojovali mladší dorostenci tři přebornické tituly (Jaško, Drmola a Pelikán) a dvě 2. místa. Bohužel obětavý trenér Čuřík v dubnu ukončil činnost a i když podle skromných možností zaskakoval trenér Chromík, nemohl zastavit odliv mládeže a zajistit pravidelnou tréninkovou činnost. Nastala opět kritická situace, kdy oddíl musel být dán po prázdninách do klidu. 

V roce 1977 se podařilo obnovit činnost až od 1. září, kdy se Kayzl a Mrázek ujímají trenérské činnosti a vedení oddílu. Na žíněnku se vrací dvacet šest registrovaných členů. Závodní činnost se zaměřuje převážně na turnaje.

Dosažené výsledky a hlavně pravidelné tréninky (1979) s trenéry Mrázkem, Čuříkem, Krayzlem a Vrťou přilákaly další nové zájemce. Oddíl uspořádal II.ročník Spartakiádních krajských družstev z celé ČSR pod názvem Hledáme nového Máchu. Za krajské družstvo startoval Fryš, který zvítězil a Drmola, který skončil na  2. místě. Naše krajské družstvo vyhrálo titul přeborníka ČSR.

Celé údobí 1981-1985 se vyznačuje stálým nárůstem žactva. Dokonce v roce 1983 má oddíl registrováno šedesát členů. V krajském přeboru soutěží trvale dorost a žactvo. Oddíl je vysloveně oddílem mládeže.

 

V roce následujícím 1984 dosahuje oddíl nejlepšího umístění. Z 11. místa se zařazuje na místo čtvrté. Do popředí vstupují žáci Korista a Dias. V dorostu jsou oporou Štefek, Bitomský a Drmola, který je zařazen do reprezentačního družstva ČSSR.

Převratné události v naší zemi v závěru minulého roku se nijak zvlášť neprojevily v práci oddílu 1990. Výbor ve složení Válek Antonín- předseda, členové Drmola (trenér), Krištofík a Fryš zůstal nezměněn. Jen se nabízela otázka, jak to bude s finančním zajištěním. Obětavý trenér Drmola vede tréninky třikrát týdně. Účast na trénincích je velmi dobrá a navíc se objevují dívky, které se nesměle seznamují se žíněnkou a základními chvaty zaměřené na sebeobranu.

Poprvé v roce 1992 vstupují do soutěže i dívky. V oblastním přeboru nastupují jako jednotlivci. Hned dosahují pěkných výsledků. Ve volném stylu ve svých  váhových kategoriích vítězí Balcarová a Ševčíková, na 2. místě Tomanová. Také v řecko-římské zápase jsou opět Balcarová a Ševčíková jako vítězky. Tomanová obsadila 3. místo Družstvo mladších žáků v oblastním přeboru v řecko-římském zápase se umisťuje na druhém místě a ve volném stylu je to třetí příčka

     V roce 1995 bylo v oddíle registrováno 6 mužů, 6 dorostenců, 1 dorostenka,         13 starších žáků, 14 mladších žáků a 15 žáků v přípravce při DDM Krnov. Výbor oddílu pracoval ve stejném složení. Trenéra Drmolu posílili trenéři Krištofík a Kačmarčík a jejich dobrá spolupráce se odrazila ve výsledcích oddílu. Družstvo mladších žáků vybojovalo

2. místo.

TJ Lokomotiva zápas nyní

 

„O největší úspěchy krnovského zápasu se v posledních letech postarali Vojtěch Kačmarčík, reprezentant ČR a držitel šestnácti titulů mistra ČR a trenér Zdeněk Drmola, který reprezentoval ČR na mistrovství světa veteránu a umístil se 5. místě. V kategorii žen Krnov úspěšně zviditelnila reprezentantka ČR Veronika Balcarová, držitelka devíti titulů mistr ČR, která si vybojovala účast na mistrovství světa juniorek a skončila na patnáctém místě. Z nadějných zápasníků v současné době naše město reprezentuje například Matouš Morbitzer, který je ve svých čtrnácti letech držitelem 6. titulů mistra ČR a zvítězil na Olympiádě mládeže 2007.“

(Krnovské listy č.11)